A pro vás ostatní (myslím tím zbylých 99.9 %) přeji příjemnou zábavu při čtení.
Asi si tím prošel každý z nás. Pejska jsme si pořizovali s předem danými pravidly. Každý jsme je měli různorodé a každý jsme je porušili v první minutě, kdy jsme došli ke konfrontaci s tím uzlíčkem roztomilosti. Pak se nám známí a chovatelé vysmáli se slovy, že nám to říkali, že to prostě nejde zvládnout jim říct NE. Internetem na toto téma proběhlo pár vtipů, kterým jsme ze srdce zasmáli, a mysleli jsme si, že tím celá záležitost s úlevami pro kavalíra končí.
Přiznejte si, že když jste před známými mluvili o tom, že pejska nepustíte do určitých místností, že má zakázáno na gauč a lézt do postele, a oni brečeli smíchy, bylo to do jisté míry varování. Co vám ale nikdo nikdy neřekl a ani nenaznačil? Stanete se lidským polštářem.
Uvaříte si kafe a postavíte si jej na stolek před televizi. Posadíte se na gauč, ovladačem televizi zapnete, odložíte jej vedle kafe a uvelebíte se. Do minuty si na vás lehá kavalír. Vy ho spokojeně hladíte... minutu... pět minut... deset... a pak vám padne zrak na to již dávno nekouřící kafe. Zkusíte se pro něj natáhnout, ale je daleko. Pejsek se spokojeně na vašem klíně zavrtí. Zkusíte to ještě jednou, zapojíte do úsilí i intenzivní pohled ve snaze silou mysli přitáhnout hrníček k sobě. Marně, JEDI očividně nejste. Pejsek si lehce vzdychl, neboť jste ho hrudníkem trošku umáčkli. Vzdáte to. Studené kafe je přeci na krásu, aspoň k něčemu vám tato patová situace je.
Náhle se pořad v televizi, na kterém jste zakotvili, stává nekoukatelným a vy musíte vymyslet, jak se dostat k ovladači. Na tohle vás škola života nepřipravila. Po pár marných pokusech a využití všech věcích okolo (polštář, noviny, mikina) se k ovladači dostáváte a máte ze sebe pocit, že jste pány tvorstva, neboť jste si tak skvěle poradili. Kavalír v ten moment běhá někde ve snu po louce a kope vás pacičkami. Program jste přepli a užíváte si chvilku klidu až do doby, kdy nutně a nevyhnutelně potřebujete na záchod. Co teď? Odhodit toho ňuníka? Vydržet to? Přemítáte nad tou Sophiinou volbou. Zvažujete pro a proti. V hlavě vykreslujete složitý diagram s možnými následky. Situace už je akutní a vy nemáte jak překřížit nohy. Jemně dloubnete do kavalíra ve snaze ho probudit. Pejsek jen decentně zamlaská a otočí se na druhý bok. Začíná vám stékat pot po tváři. Myšlenka na to, že byste před chvílí vypili i to kafe a teď byste se cítili ještě hůř, vám způsobuje další muka. Začínáte promlouvat pejskovi do duše, nic, nereaguje. Vymýšlíte, jak situaci vyřešit... až vás napadne plán. Nadšeně zavoláte na celou místnost piškotek, pes se v mžiku probouzí, tryskem seskakuje a běží ke kredenci s pamlsky. Vy běžíte za ním, za běhu na záchod mu pak házíte plnou hrst dobrot. Gratuluji, tuto bitvu jste vyhráli. :)
Návod použití pro pokročilé:
1) Všechno mějte v dosahu,
2) odskočte si před posazením,
3) využívejte polohy kavalíra ke svému prospěchu: "Omlouvám se, nemohu ti jít pomoci, koukni, jak naše zlatíčko na mně pěkně spí." "Jé, strašně mě baví chodit ven s odpadkovým košem, ale zrovna nemohu, pejsek spí." "Miláčku, jdi do obchodu sám, nemohu, prostě nemohu, chápej."
Žádné komentáře:
Okomentovat