Je ale spousta věcí, které vám strejda google ani teta wikipedie neřeknou. O několika takových jsem již psala v předchozích příspěvcích. Dnes si povíme o další...
Kavalír je neuvěřitelný závislák. Málokdo ví, že se mu v odborných kruzích říká Přísavka obecná (latinsky Suctus communia, japonsky Pidi Prisavniko, německy Grosse Fcucka, po slovensky Priesavkocúr).
Takový kavalír se vyznačuje tím, že s vámi chce jít na záchod, okopat zahrádku, lakovat si nehty, natírat plot a v nejoblíbenějším případě připravovat oběd. Musí být prostě u všeho, sledovat, co děláte, jestli to děláte správně a kolik jídla z toho pro něj kápne.
Za těch 17 let s kavalíry jsem si všimla jen jedné činnosti, do které se kavalír nehrne... a tou je poslouchání na veřejnosti... v ten moment totiž neexistujete. Je jedno, jak doma poslouchá, jak je na vás doma celou dobu nalepený... on je totiž teď venku a tam se z něj stává potenciální rajda, která by se nechala adoptovat naprosto kýmkoli.
Už kolikrát se nám stalo, že náš Alex na procházce změnil směr cesty a vydal se s nějakou cizí holčičkou, neboť se přeci u ní bude mít líp. Zavolání "Ke mně" bylo naprosto vyignorováno. No měli byste vidět ten ublížený výraz, když jsme mu zataháním vodítka ukázali, ke komu patří. Ten pohled doslova říkal: Už se k tobě nikdy nebudu tisknout... a ten pohled změkl v momentě, kdy jsme šáhli do kapsy pro piškot. Jo, to by hned běžel do obchodu kupovat hrníček s nápisem Páníček roku.
Kdo nemá doma přísavku, pravděpodobně patří do skupiny Sudého počtu psů. Tam totiž zpravidla nebývají psi přitisknutí na vás, ale na sebe navzájem. To pak jde někam jeden vrtichvost a hned za ním utíká ten druhý. U všeho musí být spolu a běda, zdali jeden objeví něco zajímavého bez toho druhého.
Tahle situace u nás nastala po pořízení Kylara. Do té doby byl Alex půlroku sám a byla z něj typická člověčí přísavka. S Kylarem nastaly nové časy, a tak bez sebe nyní nedají ani ránu. Pokud je musíme z jakéhokoli důvodu rozdělit, je okolo toho spoustu naříkání. No, ale pak máte vidět to vítání, když se snažím vpustit Kylara do domu a Alex se k němu snaží dostat z domu. Oba tak narazí na překážku zvanou dveře, které jsou sice otevřené, nicméně každý ve snaze dostat se k tomu druhému do nich tlačí, tedy se dveře skoro nehnou. :D To potom musí zasáhnout vysmátý páníček a se zákeřnými dveřmi pomoci. :)
2. díl Rezignovaných majitelů kavalíra (tentokrát pojednávající o oblíbené kavalíří kratochvíli)
Žádné komentáře:
Okomentovat